Lokátory Česka - Vítkův Kámen (JN78BP)

Zřícenina gotického hradu Vítkův kámen (také Vítkův Hrádek) se tyčí vysoko nad okolní krajinou na stejnojmenném kopci vysokém 1035 metrů na pravém břehu Lipenské přehrady asi 4 km od česko-rakouské hranice. Je nejvýše položeným hradem v Čechách.      Vítkův kámen založil v polovině 13. století rod Vítkovců jako pohraniční pevnost. Bylo zde také správní středisko nových vesnic zakládaných z obou stran současné hranice Čech a Rakouska. Hlavní část hrádku tvořila obytná věž postavená v nadmořské výšce 1 032 m nad mořem na táhlém návrší posetém žulovými balvany, v blízkosti cesty z Rakous do Čech. Stavbou hradu si Vítkovci chtěli zajistit bezpečné spojení se svými lenními statky v Horním Rakousku. Po vymření krumlovské větve Vítkovců v roce 1302 zdědil hrad Jindřich z Rožmberka. Na sklonku 14. století patřilo ke hradu 15 vesnic a sklářská huť. V té době při sporech mezi českou šlechtou a králem Václavem IV. se stal Vítkův Hrádek jedním míst, kde byl král vězněn během své nedobrovolné cesty do Rakouska v roce 1394. Během husitských válek patřil hrad pánům z Walsee, ale již roku 1464 daroval Reinprecht z Walsee hrad svému strýci Janovi z Rožmberka a tím se Vítkův hrádek dostal zpět do majetku rodu Rožmberků. Během českého stavovského povstání ovládla Vítkův Hrádek na krátkou dobu vzbouřená česká šlechta, ale již roku 1621 měl hrad císařskou posádku.      Roku 1622 získali Vítkův Hrádek Eggenberkové. V roce 1719 zdědili hrad spolu s veškerým Eggenberským majetkem Schwarzenberkové. Vítkův Hrádek postupně ztrácel svou původní funkci pohraniční pevnosti a začal pomalu chátrat. Na krátký čas se stal sídlem knížecího polesného, v polovině 18. století byl již zcela opuštěn. Roku 1815 bylo do jihovýchodní části hradu postaveno schodiště s rozhlednou na vrcholu. Při těchto opravách byla naposledy zajištěna koruna věže. Nejnutnější opravy objektu proběhly ještě v roce 1869. Po II. světové válce se celé území vsi Sv. Tomáš i s hradem dostalo do vojenského hraničního pásma, kam byl vstup přísně zakázán. Vítkův Hrádek byl předán do majetku obce Přední Výtoň v roce 1990. Do té doby sloužil pohraniční stráži a byl naprosto nepřístupný.      Jádrem hradu je obytná hranolová věž, k níž přiléhá menší polygonální přístavba. Obvodové hradby jsou doplněny pěti baštami.      Zřícenina je přístupná po pravém břehu Lipenského jezera z Frýdavy po žluté a červené turistické značce (asi 10 km) nebo z Přední Výtoně po červené (asi 7 km). Po silnici je možné dojet až do vsi Svatý Tomáš, odtud je to pak na hrad pěšky cca 500 m.      Krajinou kolem hradu a vsi prochází naučná stezka Svatý Tomáš, zaměřená zejména problematiku pěstování a obnovy lesa a vlastivědné zajímavosti. Pověst o svatém Tomášovi      V kostele vedle Vítkova Kamene byl obraz svatého Tomáše. Lid o něm věřil, že má zázračnou moc. V den svátku tohoto světce putoval v procesích na Vítkův Kámen a konal v kostele pobožnosti. Přicházeli sem poutníci z Čech i ze sousedních Rakous a prosili svatého Tomáše o přímluvu u Boha, aby jim odpustil jejich hříchy.      V noci, v předvečer svátku spěchali prý na Vítkův Kámen všichni Tomášové, kteří už skončili svůj život a snili věčný sen v lůně země. Shromáždili se okolo kostela, očekávali příchodu svého patrona.      Před půlnocí se ozval tmou dusot koňských kopyt a vzápětí přijel světec mezi zástupy svých věrných, zvěčnělých jmenovců na bělouši v zlatém, zářícím šatě... Vstoupil do kostela, kostel zaplál tisícem světel, jako by jej zachvátil požár. Tomášové vešli za ním, poklekli, počali se modliti za věčné spasení, za blaho své země. Když skončili modlitbu, svatý Tomáš jim požehnal - a v tu chvíli zhasla všechna světla. Postavy klečících se proměnily v duchy a rázem zmizely. (Pro větší zobrazení klikni na snímek)