|
|
|
Lokátory Česka - Dyleň (JN69GX)
Na hoře Dyleň (nebo také Tillenberg) ve výšce 940 m n.m. se nachází věž, která v letech studené války
sloužila vojenským účelům jako radarová stanice.
Zvláštností této věže je, že celá stavba byla provedena bez jediného kousku železa a trámy jsou spojeny šrouby ze silikonu.
Dnes je tento areál v soukromém vlastnictví a pro veřejnost je přístupný jedenkrát do roka, vždy poslední víkend v květnu.
V areálu se nachází vysílače televize Prima, Českého rozhlasu, ale zejména rádia Egrensis, kterému vrchol hory Dyleň dnes patří.
Z Dyleně je krásný výhled na Cheb a chebskou kotlinu, která se táhne od německého Tirschenreuttu až po sokolovsko"
a na druhou stranu (východní směr) na tachovsko a plzeňsko. V jihovýchodním směru
se otevírá pohled na šumavské velikány a při jasném počasí v době východu slunce lze pozorovat
třpytící se vrcholky Alp.
Hora Dyleň je od nepaměti opředena mnoha pověstmi a bájemi. Jednu z nich si můžete přečíst v další části této stránky."
Na Dyleň lze dojít pěšky například z Dolního Žandova, kam jezdí vlak.
K jízdě autem až na místo potřebujete povolení ke vjezdu, autem lze dojet do obce Vysoká a odtud dále po svých."
Pověst o dyleňském pokladu
Před dávnými časy leželo na vrcholu Dyleně mocné a velmmi bohaté město. Toto rozlehlé město mělo
skvostné domy s vysokými kupolemi, často krytými zlatem. Obklopeno vysokou kamennou zdi s mnoha
střílnami a strážními věžemii odolávalo všem útokům. Občané chodili oblečeni v sametu a šlapali po cestách
vykládaných českými granáty a zlatými deskami. Nejbohatšími obyvateli byli zlatníci, zbrojaři a obchodníci,
nejchudší byli dělníci, horníci a malí obchodníci. Město oplývalo čilou hornickou činnosti, těžilo se zde zlato a stříbro.
V okolí města se též nacházela velká množství českých granátů, kterými se postupně plnila městská pokladnice.
Čím však bylo město bohatší, tím nastával vetší mravní úpadek jeho obyvatel, neboť bohatství, jež lidé vytěžili z hory,
na ně uvalilo kletbu podzemní moci.
Do města putovalo mnoho chudáků, doufajících, že jim zbude něco ze stolu boháčů. Ti je však z města hnali psy
a holemi. Jednou se poblíž města utábořila skupina Cikánů. Ve městě tak jako jiní nic nedostali, stěžovali si tedy
svému náčelníkovi. Tento velmi letitý a moudrý muž se tedy vydal do města sám. Ale ani jemu se nedostalo ničeho
jiného než výsměchu a nadávek. Když mu nic jiného nezbývalo, pokusil se pro své druhy něco k jídlu ukrást.
Byl však přistižen při činu a ihned odsouzen k smrti.
Na prostorném náměstí byla postavena šibenice. Lidé se zvědavě shromáždili ve velkém množství okolo popravčího místa
a vyčkávali, co se bude dít. Kat už přišel ke starci, ale ten jej pokorné poprosil, aby mu ještě na chvíli sundal pouta,
že by se chtěl ještě pomodlit a říci své poslední přání. Kat mu tedy pouta sundal. Cikán si klekl na zem a napřáhl své
ruce směrem k nebi. Přitom si mumlal jakousi průpovídku. Za chvíli se znovu postavil a s hromovým hlasem řekl:
"Pohlť země toto bezbožné město!" Jakmile to dořekl, s velkým rachotem se hora otevřela a celé město se do ní propadlo.
S městem se do země propadlo mnoho zlata, stříbra a drahých kamenů. A to je onen pověstný dyleňský poklad.
Dyleň 1986
Dyleň vyfotografovaná Američany během studené války
Kam se lze odsud dovolat:
|
|
|
|