 |
|
|
Štědrovečerní večeře našich předků
Štědrý den, potažmo štědrý večer, je vyvrcholením čtyřtýdenního adventního
čekání na příchod Spasitele Ježíše Krista, naději a důvěru v království
nebeské. Tak alespoň zní tradice křesťanská. České Vánoce jsou však provázené
i tradicí pohanskou, oslavující zimní slunovrat, naději, že zima skončí
a příroda, s ní i živobytí lidí, se znovu probudí a obnoví. Proto naše Vánoce
provází spousta pranostik, pověr, lidových zvyků a obyčejů.
Dříve býval štědrý večer štědrým zejména
bohatostí jednotlivých chodů večerní hostiny. Celý den byl ve znamení
půstu a příprav na večer. Jen dětem bylo dovoleno něco málo pojíst, nakrmeno bylo
i domácí zvířectvo. Odměnou za celodenní půst mělo být
spatření zlatého prasátka. S první večerní hvězdou se pak usedalo
k bohatě prostřenému stolu, jehož nohy bývaly obepnuty řetězem, aby rodina
držela svorně pohromadě.
Štědrovečerní večeře se měla skládat z devíti nebo třinácti jídel.
Slavnostní pokrmy však v minulosti byly rozhodně skromnější než nyní.
Hospodyně především musela ještě před zahájením večeře všechno umístit
na štědrovečerní stůl či do jeho bezprostřední blízkosti tak, aby nikdo
nemusel nikdo v průběhu večeře od stolu vstávat, protože jinak by rodinu
v následujícím roce postihlo neštěstí.
Do počátku 20. století v lidovém štědrovečerním jídelníčku chybělo maso.
Teprve v průběhu první poloviny 20. století přistoupily ke svátečním pokrmům
jídla připravená z ryb. Hlavní část štědrovečerních jídel byla připravena
z luštěnin a kynutého těsta.
Večeře byla obvykle zejména na Vysočině zahájena pojídáním oplatek potřených
medem. Následovalo červené jablko, které hospodář rozkrojil na tolik dílků,
kolik bylo stolovníků.
Na štědrovečerním stole nesměly chybět pokrmy z luštěnin. Vzhledem k tomu,
že luštěniny mají schopnost bobtnat, lidé věřili, že jejich pojídáním si
zajistí dostatek peněz v příštím roce. Z luštěnin se připravovaly polévky
nebo kaše, ale oblíbeným vánočním pokrmem bývala i tzv. pučálka, která se
připravovala z naklíčeného hrachu.
Hojně rozšířená byla také jídla z hub, především houbovec neboli kuba.
Houby byly považovány za ochranný prostředek před nemocemi a byl jim přisuzován
božský původ podle jedné z legend o putování Ježíše Krista se sv. Petrem po zemi.
Hlavním chodem sváteční večeře byly pokrmy připravené z kynutého těsta.
Kynuté těsto má schopnost zvětšovat svůj objem, proto se pokrmy z něho připravené
staly v lidových představách prostředkem pro rozhojnění majetku.
K tradičním pokrmům patřila vánočka, která se pojídala s omáčkou ze sušeného
ovoce. Oblíbené byly i kynuté knedlíky plněné povidly, vdolky či koláče. Ve
20. století si rychle získal oblibu jablečný závin.
V průběhu 20. století se v lidovém štědrovečerním jídelníčku začalo objevovat
drobné cukroví.
V chudém venkovském kraji nebýval na štědrovečerním stole běžným pokrmem
kapr, jako jej známe dnes. Přesto zde ryba nechyběla. Bývala to většinou
upečená buchta z kynutého těsta ve formě tvaru ryby. Ve dvacátém století
se ryba na štědrovečerním stole již začínala objevovat, nicméně v mnohých
oblastech byly dostupnější jiné ryby než kapr, například makrela.
zdroje:
Pardubický kaleidoskop
Meredit.cz
Zpět na seznam článků
Zatím nebyl přidán žádný příspěvek. |
|
|
|