Po uvolnění dřívějších tabu, v životě občana tehdejší České a Slovenské federace,
kdy se psal rok 1990, začalo jinde ve světě zcela běžné CB pásmo pozvolna ožívat i u nás.
Z počátku zde vysílalo pouze několik šťastlivců, kteří své staničky importovali ze zahraničí
nebo je získali z druhé ruky. Jak jinak než-li od taxikářů. Dle pamětníků začalo v Liberci
vysílat asi 12 volaček. Ty tam jsou večery a noci, které plnil Cháron a pokud je nám známo,
není v dnešní době již aktivní žádná z nich.
Tato situace trvala do roku 1992, kdy přišla první velká vlna uživatelů CB na Liberecku.
V tuto dobu přibývaly staničky jako houby po dešti, zejména pak po počátcích prodeje radiostanic
v různých krámech s elektronikou, kterých v Liberci bylo cca 6. Dnes z nich zbyl bohužel pouze jeden.
Velkou roli při rozšíření stanic CB na Liberecku sehrál malý krámek ve vesnici Niederodervitz
v nedalekém Německu, kde byly stanice kupovány na tehdejší, ale i dnešní poměry za "babku"
a úspěšně "pašovány" do republiky. Věhlas tohoto garážového prodeje se záhy rozšířil do celých Severních Čech.
V roce 1993, byla v Liberci uskutečněna veřejná sbírka na zbudování
záchranného kanálu č. 9 v okrese, který byl záhy uveden do provozu na hasičské stanici ČD. Stanice
zde fungovala s většími či menšími úspěchy do jara roku 1995, kdy správu "devítky" převzal RKL
a umístil ji na základnu bezpečnostní služby ARGUS, kde bezplatně fungovala po dlouhá léta. Za
dobu svého působení odbavila stanice cca 600 tísňových volání. V dnešní době jsou stanice pro příjem
nouzových vysílání v Liberci umístěny na Policii ČR a u Hasičů, ale na jejich provoz již nelze mnoho
spoléhat. Snad je to zapříčiněno tak hojným rozšířením moderních "ruček" - tedy mobilních telefonů.
Úspěšnost monitoru 9. k. dokládá článek v deníku Liberecký den srpen 1996.
V letech 1992-1994 se v našem regionu vytvořil diskusní kroužek původně na
12-tém kanále a po té na 33. k., jehož účastníci se začali scházet i mimo pásmo. Dokonce vydávali
vlastní tiskovinu s názvem CB občasník a později se rozhodli založit oficiální organizaci. Zde je však
nutno podotknout, že v tehdejší době byl ze strany občana velký odpor k jakémukoli sdružování a mnozí
v klubové činnosti viděli politiku.
Potřeba založení klubu se objevila také na poli DX-ingu, kdy jsme začali
intenzivně vysílat do zahraničí. Používali jsme ve světě neobvyklé volací znaky CZ 4 xxx podobné spíše
volačkám amatérským.
V památný den 14. září 1994 bylo svoláno ustavující setkání CB-čkářů Liberecka v restauraci
Na basebalovém hřišti v Liberci - Františkově, kam byli pozvány všechny stanice z okolí. Po zvolení
přípravného výboru byl založen první registrovaný CB klub u nás. Dne 10. října 1994 byl oficiálně zaregistrován
pod názvem REGIONÁLNÍ KLUB CB LIBEREC s přiděleným IČO: 46747869. Zakládajícími členy byly tehdy známé volačky,
z nichž dnes bohužel uslyšíte pouze některé: Matěj Bubákov, Jirka Soud, Panda Liberec, Pepa Hanychov, Méďa Béďa,
Peklo Liberec, Alan Jablonec n/N, Robert Kateřinky, Karel 1 Rochlice, Radek a Věrka Jatka, Niki Gagarinka,
Jirka Gagarinka, Andromeda Liberec a další.
Ustavující setkání RKL v restauraci Na basebalovém hřišti
Poprvé se RKL dostal do povědomí pořádáním oficiálního závodu na CB - 1. CB Contest RKL 1995. Našemu závodu
také vděčí čeští a slovenští CB-čkáři za rozšíření dnes tak používaných lokátorů, které je ve světě CB raritou
a používá se pouze u nás!
Zajímavostí našeho závodu byl samotný zájem o něj a množství přihlášených stanic překvapilo nejenom pořadatele.
Tehdy ještě neexistoval žádný CB časopis a soutěžní podmínky byly rozšiřovány na letácích po různých setkáních.
Členové RKL vyjížděli na četné portable, aby propagovali účast v soutěži. Tenkrát se také o nás velmi zajímal
ČTU a v první řadě radioamatéři - a co že si to ti obyčejní lidé z "odpadového pásma" dovolují, uspořádat
závod takového rozsahu. V dnešní době však již mezi rekruty "dvoumetráků" je i mnoho aktivních i bývalých
CB-čkářů. U zrodu dnes již nejstaršího a stále nejmasovějšího závodu stáli Láďa Fórum Mladá Boleslav
a Peklo Liberec.
Po velkém úspěchu RKL byly spontánně zakládány další oficiální CB kluby např. Krakonošův DX klub Trutnov,
CB Klub regionu Frýdlant atd. V této době také vnikly další pobočky RKL v České Lípě - dnešní CB Klub Česká Lípa
a v Ústí nad Labem - dnešní Bohemia club. V letech 96-97 dosáhl RKL největší masovosti, kdy čítal na 200 členů.
Po osamostatnění poboček se členská základna stabilizovala cca na 60-ti členech.
Za dobu trvání jsme se zúčastnili mnoha CB akcí po celé ČR, kde jsme vzorně reprezentovali svůj klub,
tak jako na Kozákově v roce 1996, kdy bylo "ležení" RKL mnohem větší, než-li komerčního CB klubu Allamat,
který měl v tehdejší době mnoho členů, ale dnes již bohužel zanikl.
Velkou měrou se DX klub Romeo Kilo Lima zapsal do historie vysílání u nás svou mezinárodní aktivitou,
kdy sdružuje cca 50 zahraničních členů ze všech světadílů. Naši operátoři jsou také čestnými členy
světoznámých DX klubu AT, SD, RT, WOG, SG, PA a td. naše QSL mají ve svých sbírkách operátoři z téměř
200 zemí světa.
Dalším rozšiřováním radiostanic v roce 1997 začali vznikat nové oficiální i neoficiální CB kluby.
Velký zlom nastal s mohutným nástupem mobilních telefonů, kdy jsme zaznamenali velký odliv zájemců
o občanské vysílání a dnes to již v Libereckém éteru vypadá, tak jako před lety, kdy to vše začínalo.
Jenom nám na CB přibyla netolerance, závist a neslušnost, které jsme dříve neznali!
Doufejme tedy, že RKL nezmizí v propadlišti dějin, tak jako některé dnes již zaniklé CB kluby. Rozhodně
se budeme nadále věnovat DX-ingu a pořádání nejstaršího závodu na CB v ČR - CB Contest Romeo Kilo Lima,
tak abychom co nejlépe přispěli rozvoji Občanského pásma u nás a velmi fandíme všem, kteří tak činí.
Dodatek (Dragon Praha): Závod CB Contest RKL se naposledy konal v roce 2008. V roce 2009 byl pro nízký
počet přihlášených účastníků zrušen.
Začátkem roku 2011 zmizely z internetu webové stránky klubu. Znamená to jeho definitvní konec?
Regionální Klub CB Liberec
PO BOX 21
460 10 LIBEREC 10
e-mail: cbrkl(zavináč)cbrkl(tečka)cz
www: http://www.cbrkl.cz/ (web je již nedostupný)
Převzato z www.cbrkl.cz se souhlasem prezidenta RKL.
|
